...Pošli každýho do prdele dřív, než tě stihne nasrat !!!...

Vagíny na Vidláku I.

7. července 2010 v 15:16 | Miki |  ♥StoriesXD♥
Takže... na Vidláku, kam jezdíme se Šindy na naše retardované dýchánky, jsme vymyslely tohle:D... nevim jestli to někdo bude číst a ani nevim jestli někomu pořádně dojde o koho se jedná, ale tak snad jo:D...


I.
Elwin Česílko seděl na vrbě, ostatně jako každý den, a čekal na svou pravou lásku. Smutně se rozhlížel po rybníce a bylo mu úzko u srdce, jelikož jeho láska se ne a ne objevit. V tom se pod ním pronikavě ozvalo: "Kvak, kvak." Elwin se podíval dolů se znechuceným pohledem. V rákosí seděla malá zelená žabka a smutně si kvákala. Elwin na ní hleděl s nezájmem, ale pak ho cosi napadlo. Vzpoměl si na pohádky, které mu kdysi vyprávěla jeho vodnická maminka, když byl ještě malý zelený vodníček. Chtěl skočit elegantní šipku, ale uklouzla mu noha a do vody dopadl se zvučným plesknutím. Žabka zmateně zamrkala očima, ale nehnula se ani o píď. To je znamení, pomyslí si Elwin. Připluje blíž a plaše uchopí žabku zelenými prsty. Zavře oči a nesměle jí políbí a v duchu si přeje, aby to vyšlo. V tom okamžiku ucítí nečekanou tíhu v rukou. S radostným očekáváním otevře oči a -

"Ach, má vyvovelená, vysvobodila jsi mě z žabí podob... Počkat, ty nejsi žena?" "No doprdele," heknul Elwin, jelikož v jeho náručí leží cosi velkého a zeleného, co velice nápadně připomíná přerostlou žábu. To cosi se na něj usměje, perverzně zamrká a pronese: "No, co se dá dělat, musim si vzít chlapa." Elwin ho zděšeně hodí do vody, vykřikne a uskočí, přičemž se praští hlavou o větev a padne nejdřív do vody a pak do mdlob. To zelené cosi ho vytáhne na břeh a profackuje ho zpět k vědomí. Elwin pomalu otvírá oči. "Tak to nebyl sen? A doprdele." Velké zelené cosi praví: "Jmenuji se Zackmut Kvák a býval jsem princem. Zlá čarodějnice mě zaklela do žabí podoby a ty jsi mě teď osvobodil." Zamyšleně se podívá na svoje zelené tělo. "Ale někde se nejspíš stala chyba." "Asi v matrixu," řekne zhnuseně Elwin. "To nevadí," řekne Zackmut a pokračuje: "Ty taky nejsi zrovna krasavec." To se hluboce dotkne Elwinova ega. Rozhodne se, že se s tou zelenou příšerou nebude dál bavit, a otočí se k odchodu do svého podvodního obydlí.

"Počkej frajere, neřekl jsi mi ani svoje jméno! A vůbec, osvobodil jsi mě, nemůžeš mě tady jen tak nechat. Musíš si mě vzít a žít se mnou až na věky, tak to v pohádkách bývá!" Elwin se otoči se slovy: "Na to zapomeň, nejsem žádnej teplej žabofil!" Ze Zackmutových žlutých očí se začnou koulet velké slzy. Elwin se nervózně kousne do rtu a řekne: "Promiň, to jsem nechtěl... Víš, chodit s tebou fakt nebudu, ale mohli bychom být kámoši. Nechceš se se mnou podívat ke mně domů a dát si nějakej dlabanec? Mám super žrádlo, macatý škeble obložený řasama z druhýho konce rybníka." Zackmut si utře sopl svou zelenou žabí rukou a pak se natáhne a vloží svou usoplenou dlaň do Elwinovy. Pak mu padne okolo krku a škytá: "Dík, jsi můj nejlepší kámoš. Nastěhuju se k tobě a budu u tebe žít. Připadám si, jako bysme se znali celý život...eh... a jak se vlastně teda jmenuješ?"
"Elwin... Elwin Česílko," praví vodník. "Víš, vlastně jsem čekal na princeznu, ale s tebu bude asi větší prdel," dodá. V tu chvíli podjede Zackmutovi plovací blána a zřítí se i s Elwinem v náručí rovnou do vody. Dokutálí se až do Elwinova obýváku. "Dobrej bejvák," řekne Zackmut, "ale je tu dost vlhko... a taky bys mohl někdy vytřít. Víš ,teď, když je ze mě člověk, chtěl bych žít trochu na úrovni." "Člověk?" zarazí se Elvin. "To mě poser, viděl ses?" optá se se smíchem a zavede ho k zrcadlu. Zackmut se podívá do zrcadla na odraz dvou zelených tlamiček. "Co se to stalo s mými vlasy?" vyjekne hystericky. "Zvykej si kámo, zelený jsou taky dobrý, koukni na mě." Zackmut se podívá na Elwinovu hlavu, kterou pokrývá kloubouk s barevnými pentlemi. "No, možná kdybys sundal ten klobouk..." pronese váhavě. "No dovol?" rozčílí se Elwin, "máme ho už několik generací!" "No právě." uchechtne se Zackmut. "Víš co," řekne Elwin, "odstěhuj se na souš sám, já jsem se tě o nic neprosil." Zackmut na chvíli zaváhá, pak se podívá na Elwinův zamilovaný pohled do zrcadla a lstivě pronese: "Víš Elwine, pobyt na souši by ti pomohl, měl bys krásnou hebkou pleť a tvoje oblečení by nebylo mokré a špinavé. A co teprve vlasy, kdyby sis je vyžehlil, to by byla nádhera..." "Myslíš?" zeptá se nesměle Elwin. "Jasně, že jo," pokračuje Zackmut, "a představ si, jak to bude úžasný, až se ti nebudou rozpíjet oční linky! A neboj, bydlet budem blízko vody," dodá, když uvidí Elwinův stále váhajcí pohled. To Elwina přesvědčí, jelikož jeho narcistické sklony opět zvítězily nad jeho racionálnějším já. Poplácá Zackmuta po rameni a řekne: "jdeme si hledat nový bydlení."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šindy Šindy | 8. července 2010 v 20:04 | Reagovat

Kvak, Kvak =D =D =D ej, chybí mi naši chlapci zelení =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama